1. Přeme se s technologem o stanovení prostoru BE2N1 ve skladu. Sklad má rozměry 80 x 30 m, výška regálů 8 m, uličky 3,3 m. Ve skladu jsou v kovových regálech na dřevěných paletách uskladněny nehořlavé výrobky (na vodní bázi) v plastových (tedy hořlavých) obalech. Výrobky mohou být dále baleny do papírových krabic (např. 6 kusů výrobků). Dále zde mohou být skladovány prázdné papírové krabice, prázdné plastové obaly. Kromě osvětlení a vduchotechniky na stropě zde z elektroinstalace budou pouze zásuvky pro údržbu, které budou na železobetonových nosných sloupech objektu skladu. Vzdálenost od regálu ovšem vychází menší než 1 m. Je v tomto případě nutné stanovit v prostoru skladu nebezpečí požáru hořlavých hmot? Při procházení předchozích otázek na IN-ELu jsem narazil pouze na dotaz týkající se obdobné otázky v knihovně a skladu kancelářských potřeb, kde vámi bylo odpovězeno, že zde prostor s nebezpečím hořlavých hmot není nutno uvažovat, pouze jste doporučil použít některá opatření pro tyto prostory (krytí atd.)
2. Stejnou otázku řešíme v prostoru plnících linek, kde jsou nehořlavé produkty plněny do výše uvedených obalů. V prostoru plnící linky se z hořlavých materiálů nachází pouze papírové krabice a plastové obaly.
3. Dále mi není jasné, jak spolu souvisí část ČSN 33 2000-5-51 pojednávající o BE2N1 a ČSN 33 2000-4-482. Je to tak, že pokud stanovím charakter prostoru jako BE2N1, musím automaticky splnit i požadavky ČSN 33 2000-4-482, nebo stačí dodržet příslušný odstavec ČSN 33 2000-5-51? Název normy Ochrana proti požáru v prostorách se ZVLÁŠTNÍM rizikem nebo nebezpečím ve mě evokuje domněnku, že požadavky ČSN 33 2000-4-482 jsou určeny pro nebezpečí požáru hořlavých hmot, které jsou nebezpečnější než běžné materiály (např. papír, dřevo/pevný líh, provzdušněné hobliny apod.)
4. Je případně možné na naší situaci využít větu z odstavce 482 ČSN 33 2000-4-482, která říká, že: "Další opatření se nevyžadují tam, kde je nepravděpodobné, že by povrchová teplota zařízení mohla vyvolat vznícení hořlavých hmot, které jsou v jeho blízkosti.", pokud bude provozním předpisem ošetřeno, že zásuvky pro údržbu budou normálně vypnuty, zapínat se budou jen v případě potřeby a kolem právě používané zásuvky bude do vzdálenosti 1 m uvolněn prostor od hořlavých hmot? Lze u správně jištěné zásuvky uvažovat, že její povrchová teplota nikdy nepřekročí 120 °C nebo je nutno brát v potaz i případ uvolněného vodiče na svorce a nadměrného zahřívání vlivem přechodového odporu nebo je nutno použít speciálního typu zásuvky, která možnost poruchy tohoto typu eliminuje?
|