1. V mnou uváděném případě rozvodny (AG-136) se hlavní rozváděč nachází v místnosti, kde jsou mimo něho ještě instalovány:
Rozváděč motorgenerátoru nouzového napájení a rozváděč společnosti TELECOM, ke kterým mají přístup i osoby bez elektrotechnické kvalifikace.
Hlavní rozváděč je od těchto zařízení oddělen stěnou s dvířky provedenou z pletiva.
Dvířka jsou uzamykatelná visacím zámkem.
Chtěl bych se zeptat, jestli lze toto opatření považovat za dostačující z hlediska zabezpečení osob neznalých před nebezpečným přiblížením k živým částem v prostoru hlavního rozváděče. (Stěna i s dvířky mají dostatečnou pevnost, muselo by dojít k násilnému otevření daného prostoru.)
2. Můj druhý dotaz se týká problematiky ochranných krytů živých částí.
Hlavní rozváděč nemá z jedné strany, kde se nachází hlavní přípojnice, žádné krytí živých částí, z druhé strany má uzavíratelná dvířka, která lze otevřít pouze nástrojem, ale po jejich otevření zde již není žádný další vnitřní kryt.
Toto je nám vytýkáno především pracovníky SME, kteří mají v rozváděči umístěny elektroměry a požadují osazení ochranných krytů na rozváděč.
Je jejich požadavek oprávněný, i když mají do části rozvodny s hlavním rozváděčem přístup pouze osoby znalé?
3. Ještě bych se chtěl zeptat na ČSN 33 2000-4-481 čl. 481.2.4.1, kde je v bodě a) uvedená šířka uličky mezi zábranou živých částí a stěnou 700 mm. Znamená to, že před živou částí musí být zábrana a od této zábrany se měří vzdálenost ke stěně, nebo lze měřit vzdálenost ke stěně od živé části s tím, že vzdálenost k zábraně by pak byla kratší?
| 
