Rád bych konzultoval použití plastového nevodivého potrubí v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Jedná se potrubí pro vodu, HCl, louh sodný, louh draselný, které jsme zařadili jako kapaliny s vysokou vodivostí. Návrhová rychlost proudění v potrubí je 1,5 m/s.
Dle ČSN 33 2030 odstavec 5.5.4.1 je možno toto potrubí použít, pokud je médium v přímém kontaktu s uzemněnými vodivými prvky (armatury apod.). Toto však u našich médií (kromě vody) není vzhledem k agresivitě možné a trasa je zatím plánovaná jako celoplastová (tj. bez jakýchkoliv kovových uzemněných částí). Zdá se mi však, že toto řešení je nevyhovující, protože proudící vodivá kapalina není vůbec uzemněna a může získat vysoký náboj.
V ČSN 33 2030 se dále nerozlišuje, zda je nutno opatření měnit s ohledem na typ zóny (0, 1, 2), případně podskupinu (IIA, IIB, IIC), což se mi zdá divné.
Je výše popsané provedení vůbec v praxi řešitelné např. částmi potrubí z vodivého plastu (jaká má být jeho délka?), nebo je nutno použít vodivého potrubí? (Můžete doporučit nějakého výrobce?) Pokud k danému tématu znáte nějakou literaturu, nejlépe popisující praktická řešení, můžete mi ji doporučit?
| 
