Neustálý problém malých montážních firem je, že si sestavují rozváděče, většinou pro bytovou výstavbu, samy. Problém nastává při výchozích revizích takovýchto instalací. A zde se názory kolegů revizních techniků rozcházejí. Někteří zastávají názor, že pokud při výchozí revizi narazí na instalovaný rozváděč, který nemá výrobní štítek, natož pak prohlášení o shodě, protokol o kusové zkoušce, pak do revizní zprávy uvádějí, že rozváděč je dle zákona č. 22/97 Sb. výrobkem, za který nese plnou zodpovědnost jeho výrobce, a proto nebyly rozváděče revidovány a výchozí revizní zprávu s kladným výsledkem vystaví a předají provozovateli, přičemž uvádějí v revizní zprávě, kdo rozváděč vyrobil a do závad uvedou chybějící štítek rozváděče. To se mi ale nezdá, neboť jsem toho názoru, že výchozí revizní zpráva musí být bez závad. A právě od jednoho kolegy vím, že byl inspektorem tehdejšího IBP popotahován, že neuvede ryze formální závadu chybějících popisku na vodičích hlavního ochranného pospojování ve výchozí revizní zprávě. Jiný kolega byl zase peskován za to, že ve výchozí revizní zprávě měl uvedeny ryze formální závady.
Tak by mě zajímalo, jak je to s požadavkem na takzvaně čistou výchozí revizi a tedy s požadavkem článku 61.4.1 ČSN 33 2000-6 a jak se k tomu staví jednotlivé orgány dozoru SÚIP, TIČR? Mohou tedy být v revizní zprávě uvedeny závady typu chybějící štítky na rozváděčích, chybějící výstražné označení el. zařízení atd.? Osobně se přikláním k postoji, že při výchozí revizi mi elektromontážní firma předá veškerou dokumentaci od elektroinstalace, tedy i prohlášení o shodě na rozváděče. Bez tohoto podkladu nepřistoupím k provedení výchozí revize, protože si myslím, že pokud bych vydal výchozí revizní zprávu s kladným výsledkem, a náhodou se něco přihodilo, mohl bych být prohlášen za spoluautora takového výrobku, protože jako revizní technik bych měl být odborným garantem, že vše je provedeno v souladu s legislativními předpisy a ČSN.
Dokonce jsem se setkal s názorem, že pokud zakoupí plastovou skříň s prohlášením o shodě v souladu s nařízením vlády č. 17/2003 Sb. a ČSN EN 60439-3, jednotlivé komponenty a vše smontuji na místě, tak rozváděč vlastně není výrobkem, ale je součástí dodané instalace a pak by se na něj měla provést výchozí revize a kusová zkouška. Toto je myslím zcela zcestný názor, neboť tak či tak musí být naplněna ČSN EN 60439-1 ed. 2 nebo ČSN EN 60439-3. A v této ČSN se jasně hovoří o typových zkouškách na zkompletované sestavě. To, že má prázdná rozvodnice typovou zkoušku dle ČSN EN 60439-3 ještě neznamená, že s plnou náplní prvků dle návodu výrobce této skříně nemůže vzniknou nebezpečný výrobek.
2. Je nějaká možnost legalizovat již nainstalovaný rozváděč? Dle mého soudu bych musel mít oprávnění a živnost na výrobu rozváděčů nn, nechat si provést typovou zkoušku na typové řadě rozváděčů a při výchozí revizi uvést rozváděč do stavu, aby odpovídal ČSN EN 60439-3 nebo ČSN EN 60439-1 ed. 2 podle toho, co přichází v úvahu a na místě provést kusovou zkoušku. Pak lze přistoupit k vydání prohlášení o shodě, vypracovat dokumentaci a vybavit rozváděč štítkem s tím, že se stanu výrobcem takového rozváděče se vším, co k tomu náleží. Pak by teprve bylo možné provést výchozí revizi.
3. Bohužel realita je trochu jiná a pokud bych chtěl v krajním případě postupovat dle bodu 2 mého dotazu, pak se setkávám s odporem nejen investorů, ale i samotných montážních firem, protože nehodlají akceptovat cenu, která odpovídá dodatečným pracím, které jsou s tím spojeny.
| 
