Prosím o objasnění některých věcí, uvedených v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 z dubna 2010.
V tabulce ZA.1N je u vnějšího vlivu BE2N2 uvedeno, že podmínky el. instalace pro tyto prostory jsou uvedeny v ČSN EN 50218. Zajímá mě, jak je možné, že je v ČSN z dubna roku 2010 uveden odkaz na již neplatnou normu? V těchto prostorech se elektroinstalace provádí dle ČSN 33 2000-4-482, což je jediná norma, která blíže řeší problematiku elektroinstalací v prostorech s hromaděním hořlavých prachů a zpracováváním hořlavých hmot, kde není riziko výbuchu.
Na to navazuje další otázka. V ČSN 33 2000-3 je jasně definována charakteristika a rozdíl mezi vnějšími vlivy BE2N2 a BE3N1. V ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 již není uvedena jednoznačná odlišnost těchto prostor. Jaká kritéria tedy rozhodují o tom, zda prostor je vystaven vnějšímu vlivu BE2N2 nebo se již jedná o BE3N1? V některých případech je tato hranice velice tenká. Budu-li uvažovat ty nejextrémnější možnosti, pak například v truhlárně, kde se zpracovávají suché hořlavé hmoty, se může usazovat prach na el. zařízeních v souvislé vrstvě schopné šířit požár. Dojde-li v takovém případě k zahoření, proudy vzduchu nasávané požárem mohou usazený prach rozvířit a může dojít i k nahromadění výbušné atmosféry a k výbuchu. Lze v takovém případě do protokolu o určení vnějších vlivů uvést vnější vliv BE2N2 s tím, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude kladen důraz na pravidelný úklid a odstraňování nahromaděných vrstev prachu z elektrických zařízení?
| 
