DA-442 Připojení bojleru z právního hlediska

Řeším “zapeklitý” problém a hledám východisko z nouze na všech stranách.
Nájemník si svépomocí instaloval bojler do zóny 1, kdy je spodní kryt umístěn cca 160 cm ode dna vany a v případném přímém fyzickém kontaktu s mobilní sprchovou hlavicí. K připojení použil klasickou maloobchodní šňůru se zástrčkou. Zásuvka je umístěna v zóně 3 ve vzdálenosti cca 120 až 150 cm a navíc nikoli na stejné stěně (nýbrž do L).
Manuál (technická dokumentace) připojený k bojleru stanoví jasný požadavek na připojení pevné. Navíc pouze odborné. ČSN nestanovuje přesné znění pro případné krátké vedení.
Nebyl doložen žádný požadovaný doklad o odborné montáži či připojení.
Pokusil jsem se kontaktovat několik revizních techniků s požadavkem na revizi stávajícího stavu. Byl jsem odmítnut s vysvětlením, že není co revidovat. Buď pouze elektrorozvod v koupelně, bez bojleru pouze po zásuvku. (Tuto revizi máme, neb se dělala rekonstrukce rozvodů.)
Nebo samostatný bojler.
Ten má revizi způsobilosti k provozu od výrobce. Ale bez přívodního kabelu.
Je-li svépomocně instalovaný bojler připojen ve viditelném rozporu s ČSN i technickou dokumentací výrobku, lze toto připojení považovat za špatné? Kdo případně určí jeho kvalitu?
Odmítli jsme obnovení dodávky vody z důvodu obavy o zdraví, život, případně majetek, nájemník je starší osoba.
Ale vyhrožují nám soudy.
Poradíte?