Zajímal by mě Váš názor na vyhodnocení kontroly nebo, chcete-li, revize rozbrušovačky nebo obecně elektromechanického nářadí.
V současnosti se mnou míněné rozbrušovačky vyrábí dle ČSN EN 61029-2-10 a jsou na ně kladeny jasné požadavky, které vychází z norem na hodnocení rizikovosti stroje. I když je v normě uveden termín stroj, jedná se o elekromechanické nářadí a dle mého soudu je lze kontrolovat a revidovat dle ČSN 33 1600 ed. 2.
Ale co dříve vyrobené elektromechanické nářadí? Má se jejich revize provádět jako revize stroje, nebo jako revize nářadí a spotřebičů? Například starší rozbrušovačka, ke které není již dochována žádná dokumentace a není známo dle jaké normy byla vyrobena, není vybavena například bezpečnostním prvkem, který zajistí, že se samovolně nerozběhne po přechodné ztrátě napětí, což je u starších výrobků naprosto běžné. Byly vybaveny pouze vačkovým vypínačem. Pokud by se prováděla revize jako u spotřebiče, pak by mohlo dojít k tomu, že bude překontrolován přívodní kabel, kryty, držadla, vypínač atd., ale pouze po stránce neporušenosti a funkčnosti a rozbrušovačka by klidně mohla být shledána z hlediska bezpečnosti schopná provozu. Budeme-li se ale řídit například tím, že v současnosti jsou tyto rozbrušovačky vyráběny na základě konkrétní výrobkové normy, jejíž požadavky vycházejí z hodnocení rizik stroje, pak by se k ní mohlo při kontrole či revizi přistupovat jako ke stroji. V tom případě již není z hlediska bezpečnosti takový stroj schopen provozu, třeba právě kvůli samovolnému spouštění po přechodné ztrátě napětí.
Logičtější mi ale přijde přistupovat k takovým výrobkům na základě nařízení vlády č. 378/2001 Sb. s tím, že se mohu v případě chybějících informací o starším výrobku (není dokumentace, není znám rok výroby a dle jakých norem byl vyroben), orientovat dle současných požadavků na daný druh výrobku. Pak takovou starší rozbrušovačku mohu revidovat dle ČSN 33 1600 ed. 2, ale na základě současně platných norem je jasné, že takové nářadí může být při samovolném spuštění nebezpečné a tudíž by již mělo splňovat požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
Naproti tomu, třeba stolní brusky, dnes vyráběné dle ČSN EN 61029-2-4 ed. 2, se nepovažují za nebezpečné při samovolném spuštění po přechodné ztrátě napětí a tudíž lze předpokládat, že i starší stolní brusky nemusí splňovat tento požadavek, který je mimo jiné zakotven i v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a nebudou tak nebezpečné.
Je má úvaha správná?
| 
