AH-651 Ověřování spojitosti vodičů

Spojitost vodičů a připojení k neživým částem byla zodpovězena v otázce AH-640.

Konstatování:

Spojitost vodičů podle čl. 6.4.3.2 ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 musí být ověřena měřením elektrického odporu. Norma neuvádí, jakou maximální hodnotu by měl naměřený el. odpor dosahovat, aby byl hodnocen jako vyhovující. Příloha D v článku D.6.4.3.2 téže normy pro spojitost ochranných vodičů uvádí, aby se ověřily podmínky ochrany automatickým odpojením od zdroje (viz čl. 6.4.3.7) a její výsledek se považuje za vyhovující, pokud přístroj použitý ke zkoušce ukáže odpovídající údaj. Což je odkaz na čl. 411.4.4 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007.

V příloze A ČSN 33 2000-6 ed. 2:2017 je uvedena tabulka přibližných odporů, které mohou být pravděpodobně zjištěny v průběhu zkoušky spojitosti. Z toho by se dalo usoudit, že odpor vodiče by se měl pohybovat podle jeho vypočtené hodnoty. Násobek délky a měrného odporu. K tomu by se zřejmě připočetl přechodový odpor mezi vodičem a neživou částí a vodičem a přípojnicí PE. Podle čl. 6.1 ČSN 33 0360 ed. 2:2014 se za vyhovující spojení považuje, je-li přechodový odpor v namontovaném stavu mezi místem připojení ochranného vodiče a nejvzdálenější částí elektrického předmětu 0,1 Ω.

Sečte-li se přechodový odpor na obou koncích, vyjde hodnota 0,2 Ω, plus odpor vodiče. Tím se dostaneme přibližně na hodnoty ČSN 33 1600 ed. 2:2009 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání.

Otázky:
1. Co je smyslem měření spojitosti vodičů před měřením impedance poruchové smyčky?
2. Jak vyhodnotit elektrický odpor zjištěný při měření spojitosti vodičů a připojení k neživým částem?
3. V příloze B ČSN 33 0360 ed. 2 je uvedena zkouška přechodového odporu ochranného spojení. Zkouška se provádí střídavým proudem 50 Hz a velikosti 1,5násobku jmenovitého proudu zkoušeného elektrického předmětu v rozmezí od 25 do 80 A, ze zdroje s napětím nejvýše 12 V naprázdno……

S těmito proudy by se mělo měřit při revizi?

Josef Havel