AD-601 Určení vnějších vlivů

Obracím se na Vás s dotazem ohledně vyhodnocení vlivů AG2 a AH2 v protokolu o určení vnějších vlivů. Ve stávajícím výrobním závodě provádíme revizi stávajících protokolů vnějších vlivů, které vznikly v různých etapách stavby od roku 2002. Konkrétně jsme ale narazili na problém v určení vlivů AG a AH. Jedná se nám o elektrické rozvodny. Vlivy nás zajímají především pro elektrické silnoproudé rozváděče a termíny jejich revizí na základě protokolu VV. Na základě opovědí v dotazu AD-306 nestanovujeme rázy a vibrace pro samotný průmyslový objekt, ale pro zařízení samotné. V rozvodnách jsou umístěny suché TR (≈2 500 kVA) spojené v bloku s rozváděči nn (pomocí vnitřních přípojnic tvoří jeden blok). Ve vedlejší společné místnosti s rozvodnou nn je i místnost s umístěným rozváděčem vn. V podstatě potřebujeme stanovit vibrace a rázy v rozváděčích nízkého napětí a na zařízení v jejich těsné blízkosti. Jistým vodítkem je nám TNI 33 2000-5-51 v příloze D. Zde je dokonce příklad transformovny vn/nn a vlivy AG2 a AH2. Avšak rozhodnutí zde není jakkoliv zdůvodněno – jak se k předpokládaným vlivům došlo. Moje dotazy zní:

Jak určit přesný rozsah vibrací? Lze stanovit vlivy pouze na zařízeních v blízkosti transformátoru? Jak určit, kam až vibrace zasahují, případně jaký mají vliv? Jsou tím myšleny vibrace, které vznikají v transformátoru a přenášejí se na rozváděč nn?

Jak určit přesný rozsah rázů od mechanických částí vn rozváděčů (ORMAZABAL 22 kV SF6 apod.), případně od vzduchových jističů 3 600 A? Jak stanovit, na které zařízení vibrace působí a na které už ne?

Uvažujeme, že vibrace produkované v rozvodně změříme. Investor má k dispozici měřicí zařízení na vibrace. Vycházíme z požadavků normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a dále z normy ČSN EN 60721-3-3 a tabulky A.2.5 M. (mechanické podmínky). Tam lze vyčíst jednotlivé třídy vlivů. Na základě tohoto určení dojdeme k třídě vlivu AG a AH. Ale podle jaké metodiky provést měření, aby odpovídala zařazení dle ČSN 60721-3-3? Přičemž musím split všechny parametry (amplituda výchylky, zrychlení a rozsah kmitočtu)? Jakou třídu určit, když je jeden parametr mimo rozsah (např. 201 Hz)? Lze tedy rozsah působení vlivů určit na základě tohoto měření? Také PNE 33 0000-2 ed. 5 se u vlivů AG a AH odkazuje na empirické vyhodnocení.

Pokud uvedeme vlivy jako AG2 a AH2, jak nás nabádá ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 v tabulce ZA.1, tak musíme provést opatření proti působícím vlivům. Jaké zvláštní opatření musíme provést? Navíc, když do dnešního dne jsou VV stanoveny jako normální (bez těchto opatření)? Která norma předepisuje konkrétní provedení elektroinstalace odolné proti těmto vlivům? V normách ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 a v souboru ČSN EN 61439 jsou zavedeny požadavky „jen všeobecně“, nepřijde mi to však dostatečné. V jakém rozsahu nebo jak přizpůsobit údržbu na el. zařízeních ve stávajících prostorech s AG2 a AH2 bez provedených těchto opatření?

Jiří Komůrka