AD-628 Prostory s BE

Po změně ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Z1+Z2 jsem netrpělivě vyhlížel novelu TNI 33 2000-5-51 nebo nějaký jiný dokument, ve kterém bych se dočetl informace ohledně výrazné změny v ČSN spočívající ve zrušení dělení vnějších vlivů BE2 a BE3 na skupiny N1 a N2. Protože z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Z1+Z2 zmizela i část tabulky ZA.1, ve které se vždy k určitým třídám vnějších vlivů člověk dočetl jakým mají být elektrická zařízení vybavena krytím, co v takovém prostoru lze a nelze umístit a za jakých podmínek, a také odkazy na ČSN, dle kterých by v prostoru s konkrétním vnějším vlivem měla být elektrická zařízení a instalace provedena, mám otázku právě k vnějším vlivům BE.

Pokud v protokolu o určení vnějších vlivů bude komisí stanoven vnější vliv BE2 a vím, že vlivem technologických procesů zpracovávání například velkoplošných lepených materiálů zařazených do třídy reakce na oheň D vzniká kromě pilin i prach, jak má být instalace tedy provedena? Dle jakých norem? Ptám se proto, že před touto změnou byl vnější vliv v takovém prostoru BE2N1, ale zároveň se vyskytoval s vnějším vlivem BE2N2.

U vnějšího vlivu BE2 N1 je celkem jasné, že instalace musí splňovat požadavky ČSN 33 2000-4-42 ed. 2. Obecně se u technologických procesů dělení používá odsávání, aby se eliminoval vnější vliv BE2N2. Nicméně to nikdy není dokonalé, a tak se třeba od dělících nástrojů může vyskytovat do vzdálenosti 1,5 m všemi směry. Před změnou ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 bylo v tabulce u vnějšího vlivu BE2N2 jasně uvedeno, že instalace má odpovídat souboru ČSN 50281, který platil pro instalace s hořlavým prachem. Tento soubor byl již dávno zrušen, ale přes všechny náhrady se člověk dopracoval k tomu, že instalace by měly být provedena dle souboru norem pro výbušné atmosféry. Proto se ptám, dle jakých norem se má projektovat elektrická instalace v prostorách, kde se bude vyskytovat vnější vliv BE2, přičemž se bude jednat o hořlavé prachy?

Jiří Buben