AC-476 Řízení rizik podle ČSN EN 62305-2 ed. 2 (Doplňující otázka 10. 7. 2024.)

V tabulce C.5 na straně 51 této normy jsou rozdělena rizika požáru staveb. V poznámkách pod tabulkou je uvedeno, že stavby postavené z hořlavých materiálů mohou (a z toho vyplývá, že i nemusí) být pokládány za stavby s vysokým rizikem požáru. V rámci na sobě nezávislých rozhovorech s více autorizovanými osobami pro „PBŘ“, mi bylo vždy sděleno, že v rámci zpracování „PBŘ“ se objekty takto (množství MJ/m² neposuzují a není toto ani předmětem PBŘ). Zároveň všichni mnou dotázaní zpracovatelé PBŘ se nezávisle na sobě shodli (ústně – neoficiálně), že pro běžný zděný objekt (rodinný dům, malý bytový dům do 3.NP) s pálenou nebo betonovou střešní krytinou i s dřevěným krovem, není důvod pro zařazení do vysokého rizika požáru. Už jen z důvodu, že SDK – podhled pod střešním pláštěm splňuje požadavky na EI 15. V tabulce E.4 (strana 59) týkající se vzorového venkovského domu o rozměrech 20 x 15 x 6 m je uvedeno nízké riziko požáru. Běžný rodinný dům ať ve městě nebo na venkově má dřevěnou střešní konstrukci nebo v případě rovné střechy je pod PVC fólii 0,2 - 0,3 polystyrénu. Z výše uvedeného a za použití tabulek C.5 a E.4 není zřejmě, jak dle ČSN EN 62305-2 ed. 2 postupovat pro určení požárního rizika u běžného rodinného domu a malého bytového domu o max. 8 bytových jednotek.

Petr Semilský