AH-126 Revize složitého zařízení
OTÁZKA: |
Revize složitého zařízení |
Názor na lhůty odstraňování závad zjištěných na elektrických zařízeních: Obracím se na Vás s prosbou jakou vhodnou formulaci použít u celkového posudku u pravidelných revizí a zda uvádět doporučené termíny k odstranění při pravidelných revizích. Nic není jen černé a bílé, ale vždy je něco i mezi tím. Elektrické zařízení se posuzuje jak z hlediska bezpečnosti před úrazem el. proudem, tak i z ostatních hledisek, které můžou vyvolat účinky el. proudu (např. požár apod.). Podle mě se prostě nedají shrnout závěry s poměrně rozsáhlé revize do jedné nebo dvou vět. Pokud provádíte revizi většího provozu, vždy se najdou věci (i podle stáří el. zařízení) odporující platným předpisům (nešetrné zacházení obsluhou apod.). Některé jsou více a některé méně nebezpečné. Jelikož při dnešním stavu elektroúdržeb ve firmách (1 elektrikář na směnu) nelze prostě každou nalezenou závadu na místě odstranit - samozřejmě pokud není přímo ohrožující. Navíc tento elektrikář nemůže ani provázet revizního technika po celou dobu revize, protože má i jiné úkoly (opravy poruch - a v praxi i jiné práce nesouvisející s el. zařízením). V tomto případě také o nějaké prevenci u el. zařízení nemůže být ani řeči. Jen pro ilustraci: Jistě je nebezpečnější zařízení bez ochrany před nebezpečným dotykovým napětím (tzv. "nulování") v dosahu (které nechám opravit ihned - jde bezprostřední nebezpečí), než zařízení mimo dosah - např. svítidlo 3,5 bm vysoko (takže se musí použít žebřík - nejde o bezprostřední nebezpečí) - kde je předpoklad, že např. do 3 dnů se tam elektroúdržbář dostane a závadu odstraní. Dalším kritériem u tohoto svítidla může být dosah (možnost překlenutí rukama) poblíž jdoucích vodivých a uzemněných konstrukcí (potrubí, konstrukce haly apod. - zvýšení rizika úrazu) - což by mělo opravu urychlit. Nebo např. předimenzované jištění o 1 stupeň - spotřebič však podle měření odebírá daleko méně A - lze jistě napsat snížení jištění např. do 10 dnů, ale pokud by to bylo předimenzováno např. o 2 a více stupňů a spotřebič podle měření skutečně odebírá tyto A, a kabel je evidentně teplý, pak už je asi na místě provést výměnu kabelu za jiný průřez co nejrychleji (nebo ihned odstavit) i s ohledem na vnější vlivy (nebezpečí požáru). Jsem zvyklý provádět a pak psát revize kompletně (a ne jen části vytržené z celku bez jasné vazby) tj. od hl. rozvodny nn (popř. hl. rozvaděč - podružný rozvaděč - zařízení) až po poslední spotřebič (tedy i např. "rozdvojku") v daném provozu (myslím si, že je to tak správné, jak jinak lze posoudit celé zařízení). Tj. např. u strojní dílny píšu i stroje do jedné zprávy a ne - co stroj nebo zařízení či část instalace - to jedna revizní zpráva (to by bylo papíru, a ni by to nebylo přehledné - znamenalo by to psát jednotlivě - rozvaděč - vedení - stroj - instalace - zařízení - a u každého pak uvést příslušné náležitosti - tj. soustava, ochrana, výchozí revize, pravidelné revize, vlivy, kalibrace apod. ....). A tak pokud je zde např. 15 strojů (kromě ostatní instalace - tj. světelné, motorické, zařízení přenosná, převozná apod.) z toho 2 stroje budou mít nějakou závadu a ostatní budou v pořádku - nelze prostě do posudku napsat "je schopno" a nebo "není schopno" - ani jedno není správné (správné by to bylo, pokud by revize byla psána jen na jediné zařízení a dalo by se to vyjádřit jasně) - jde ale o revizi za celý provoz - tedy veškerá el. instalace a zařízení. Ale, dle mého názoru, lze napsat "...je schopno, za předpokladu ..." nebo "... je schopno, ale ....". Povahu a nebezpečnost závady je jistě schopen kvalifikovaný revizní technik posoudit. Podobných příkladů jistě může být a je jich daleko více. Navíc většina firem si nechává závady odstraňovat dodavatelsky, takže musí mít nejdříve v ruce závady a teprve potom může odstraňovat. Na velmi nebezpečné závady (nebo bezprostředně nebezpečné), na které přijdu při provádění revize, píšu "Protokol č. xx/xxxx o opatřeních k zajištění bezpečnosti osob a majetku - z hlediska závad zjištěných při revizi elektrických zařízení", ve kterém jsou jmenovitě uvedené bezprostředně nebezpečné závady a jsou hned druhý den ráno projednávány s provozovatelem a také odstraňovány. Tento protokol je pak jako příloha u pravidelné revize. Dalším diskutabilním bodem je, zda uvádět nebo neuvádět "doporučený termín k odstranění". Osobně si myslím že ano. Kdo jiný dovede posoudit jak závažná je závada a jakou ji přikládat váhu než revizní technik (popř. i zkušený elektrotechnik). Obávám se, že pokud by tam nebyl uveden doporučený termín odstranění, pak by se provozovatel (většinou nemá elektrotechnickou kvalifikaci) zřejmě odstraněním závad příliš nezatěžoval. A teď k té formulaci - sám používám tuto formulaci : Instalované el. zařízení, v rozsahu uvedeném v této pravidelné revizi, je - z hlediska bezpečnosti definované v ČSN 33 1500 a její PŘÍLOZE - schopné provozu, za předpokladu odstranění zjištěných závad v doporučených termínech a při dodržení příslušných bezpečnostních a technologických předpisů, včetně pravidelné údržby. |
Otázku podává: Ing. Záhyna Lubomír, revizní technik |
Další obsah stránky je přístupný pouze pro předplatitele
Vytvořeno: 22. 11. 2004- A TECHNICKÁ TÉMATA
- AA Ochrana před dotykem
- AB Dimenzování a jištění
- AC Ochrana před bleskem a přepětím
- AD Prostředí
- AE Vnitřní rozvody
- AF Koupelny a bazény
- AG Připojování el. zařízení
- AH Revize
- AJ Strojní zařízení
- AK El. zařízení ve zdravotnictví
- AL Značení a terminologie