| V zabezpečovací technice na železnici se používá přednostně ochrana před úrazem elektrickým proudem při dotyku neživých částí samočinným odpojením od zdroje v síti IT (důvodem je požadavek na velkou spolehlivost a bezpečnost zařízení). Rozvod napětí je řešen za jedním oddělovacím transformátorem, který bývá dimenzován na maximální předpokládaný odběr. Vybrané dílčí obvody jsou poté provozovány v dílčích IT sítích s hlídači izolačního stavu (důvodem je lepší diagnostika sníženého izolačního stavu - jednotlivými hlídači je vymezena porucha jen na dílčí obvody).
Případ a)
V trojfázové síti IT s vyvedeným středním vodičem je nutno podle ČSN 33 2000-4-473 čl.473.3.2.2 vybavit střední vodič každého obvodu nadproudovým ochranným prvkem, který způsobí odpojení všech živých vodičů příslušného obvodu, včetně středního vodiče.
Je možno v těchto případech používat třífázové jističe 3+N (čímž by zřejmě byla splněna první odrážka, tj. střední vodič je účinně chráněn před zkratem ochranným prvkem umístěným na straně zátěže), nebo je nutno používat jističe 4pólové (žádný výrobce ovšem v katalozích takový jistič neuvádí)?
Je možno postupovat stejně i při odpojování jednofázového spotřebiče?
Pokud se dále vytváří další síť IT, již bez vyvedeného středního vodiče, je tato síť dvoufázová (tj. 2 AC 50 Hz 230 V/IT) nebo jednofázová (tj. 1N AC 50 Hz 230 V/IT). Jaké jističe se potom používají v tomto případě (dvoupólové nebo 1+Npólové)?
Případ b)
Obecně v síti IT při napájení skupiny spotřebičů umístěných mimo zónu hlavního pospojování (tj. např.v jiné budově) je vedení chráněno proti zkratu jističem F1 umístěným v hlavním rozváděči. Při výskytu první poruchy není možno např. vlivem velkého zemního odporu dodržet maximální napětí 50 V na neživých částech. Je možno použít ve vstupním rozváděči budovy B použít proudový chránič pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí? Pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí v budově B je použit jistič F6. Je tedy možno použít kombinovaný proudový chránič - jistič?
Případ c)
Stejný obvod jako v případě b), vyskytly se ovšem dvě poruchy. Vlivem velkého zemního odporu ovšem nedojde k odpojení jističe F1 v požadovaném čase. Je tedy možno použít proudový chránič podle stejných podmínek jako u bodu b), nebo není třeba vůbec uvažovat nebezpečí dotyku neživých částí (dvě neživé části jsou od sebe vzdálené více, než je možno obsáhnout dotykem, tj.např. 3 m a více)? Uvažuje se takový případ v sítích s hlídačem izolačního stavu, když podle ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.5N8 se s ohledem na trvalou kontrolu izolačního stavu vznik dvoupólového zemního spojení neuvažuje? (Pozn.: hlídač izolačního stavu není bezpečný, tj. jeho vnitřní porucha může způsobit nehlášení zemního spojení).
|
